Vysílání z Topolné v kontextu historie evropského vysílání
Před válkou a za války vysílá německý vysílač Herzberg nacistický program Deutschlandsender, tento vysílač byl v roce 1945 zničen. Za války se od roku 1939 vysílal program Deutschlandsender na stejném kmitočtu i z Prahy-Liblic. Nacisti sítí vysílačů na kmitočtu 191 kHz sledovali zarušení zahraničního odbojového vysílání z Moskvy, které se stávalo čím dál víc populární. Po skončení války nacisti při ústupu nestihli zničit vysílač v Liblicích a tak si ČSSR tento vysílač i s frekvencí 191 kHz ponechává a vysílá zde s výkonem 10 kW stanici Československo I. Již v roce 1947 musí ČSSR uvolnit tento kmitočet, protože Východní Německo klade na tento kmitočet nárok a obnovuje zde vysílání Deutschlandsender z vysílače ve Východním Berlíně Königs Wusterhausen, tentokráte se nejedná o nacistické vysílání, ale o nový program z produkce rozhlasu Německé demokratické republiky (DDR), vysílací skupiny Berliner Rundfunks s výkonem 10 kW (později výkon zvýšen na 100 kW). Do tohoto programu vysílal i své zahraniční vysílání sovětský rozhlas. ČSSR pak přechází s programem Československo I. na kmitočet 155 kHz. Na konferenci v Ženevě v roce 1948 pak byl Československu přidělen kmitočet 272 kHz, na který se přestěhovalo vysílání v roce 1952.
Nový program Deutschlandsender se na kmitočtu 191 kHz moc neohřál, protože konference v Ženevě nepřidělila ani jedné německé republice žádný kmitočet a kmitočet 191 kHz byl naopak přidělen Švédsku, proto muselo být vysílání na 191 kHz ukončeno. Komunistický režim v Německé demokratické republice však nechtěl úplně ukončit vysílání a přesunul vysílání Deutschlandsenderu nelegálně do mezipolohy stanovených kanálů v Ženevě na kmitočet 185 kHz. Východní Německo dokonce postavilo nový vysílač v Zehlendorfu, který začal vysílat v roce 1959 výkonem 500 kW. Plného výkonu 750 kW bylo dosaženo v roce 1962. V roce 1972 se z politických důvodů stanice přejmenovala na Stimme der DDR (Hlas DDR). Vzhledem k tomu, že stanice vysílala mimo koordinované a schválené kmitočty, docházelo k rušení stanice Europe 1. Stanice Stimme der DDR několikrát drobně měnila kmitočet, aby se nalezlo uspokojivé řešení, nakonec se kmitočty obou stanic posouvají, Stimme der DDR na 179 (později 177) kHz a Europe 1 až na 185 (později 183) kHz. 18. května 1978 o stožár vysílače v Zehlendorfu zavadil sovětský stíhací letoun Mig-21 a vysílač se zhroutil. SSSR souhlasil s obnovou vysílače na své náklady. Dodaný vysílač však byl kratší a s nedostatečnou modulací AM, která způsobovala dunění. Proto musely být potlačeny hloubky zvuku a stanice tak měla nepříjemný kovový zvuk. V roce 1990 je vysílán program Radio DDR 2, následně pak Deutschlandsender Kultur a po sjednocení Německa je vysílán od roku 1994 program Deutschland Radio Berlin, který vznikl sloučením se západoněmeckou společnosti RIAS Berlin.
Západní Německo chtělo také vysílat v pásmu dlouhých vln, i když nedostalo oficiálně kmitočet. Proto i ono začalo vysílat na nekoordinovaném kmitočtu. Vysílalo již lehce mimo pásmo dlouhých vln na kmitočtu 151 kHz program Radia Bremen od roku 1953 výkonem 20 (později 35) kW. V roce 1960 vysílač začíná vysílat nově vzniklou stanici Deutschlandfunk, jako reakci na východoněmecký program na dlouhých vlnách. Vysílač se stěhuje z Hamburku na Mainflingen, později do Donebachu. Odtud vysílá zvýšeným výkonem 500 kW. V roce 1986 byl v Ženevě stanoven kmitočet 153 kHz, který ale ruší vysílač v Rumunsku Brasov. Stanice tak mění směrovost antén, ale stejně dochází k rušení. Rumunský vysílač Brasov proto výrazně zvýšil výkon, aby Deutschladfunk zarušil.
Třetí německý vysílač, který vysílal mimo ženevský plán, byl vysílač v Erchingu u Mnichova. Ten postavili pro změnu američané v roce 1953 a s výkonem 1000 kW byl v té době nejsilnější vysílač v Evropě. Vysílal program Deutsche Welle a Hlasu Ameriky v němčině, angličtině, ruštině a polštině, přes den také šířil program stanice RIAS Berlin a DeutscheWelle. SSSR vybudoval jako reakci na tento vysílač síť silných rušících vysílačů podél své západní hranice, které vysílaly na stejném kmitočtu program Radia Mayak. V ČSSR bylo k rušení kmitočtu 173 kHz opět použito vysílače v Liblicích z věže Blaw Knox. Tento vysílač byl kromě středovlnného vysílání radiové stanice Praha pověřen rušením dlouhovlnného signálu ze zahraničí a tím tak navázal na svoji činnost za války, kdy odsud Německo rušilo vysíláním stanice Deutschlandsender na kmitočtu 191 kHz vysílání ze zahraničí. Tentokráte se z Liblic rušil kmitočet 173 kHz. Navíc byl i jeden z vysílačů v Topolné krátkodobě využíván k rušení – na kmitočtu 173 kHz vysílal také program Radia Mayak z SSSR. Kmitočet 173 kHz byl tak zarušen, že vysílání na něm nemělo smysl a bylo ukončeno v roce 1973. Americký vysílač u Mnichova byl na krátkou dobu zakonzervován a od roku 1979 přeladěn na kmitočet 209 (později 207) kHz, kde přes den vysílal program stanice Deutschlandfunk. Vysílač byl z důvodu blízkosti plánovaného nového mnichovského letiště (současné letiště) zrušen a nahrazen novým v Aholmingu v Bavorsku, který začal vysílat program Deutschlandfunku na kmitočtu 207 kHz výkonem 500 kW na začátku ledna 1989.
Všechny tři německé stanice ukončily vysílání na dlouhých vlnách 31. prosince 2014.
A ještě zpátky k uvolněnému kmitočtu 191 kHz. I přes to, že byl přidělen Švédsku, začíná na něm SSSR již od roku 1952 nelegálně vysílat program RadioVolga výkonem 100 kW, jednalo se o vysílání pro sovětské vojáky v NDR. Centrála programu byla v Postupimi. Rádio Volga vysílalo již od roku 1945 slabým výkonem 2,5 kW (od roku 1948 pak s výkonem 20 kW) na provizorním kmitočtu 283 kHz. Radio Volga opouští kmitočet 191 kHz v roce 1960, protože se přesouvá na nově vybudovaný vysílač Burg u Magdeburgu, s výkonem 200 kW na kmitočtu 263 kHz (později 261 kHz). Kmitočet 263 kHz byl v Ženevě legálně přidělen SSSR pro vysílač v Moskvě, sověti toho využili a měli tak vysílače na stejné frekvenci dva, jeden nový vysílač Burg v NDR a druhý vysílač 100 km severně od Moskvy v Taldom, který vysílal program Radio Mayak (později Radio Rossia). Za zmínku stojí fakt, že vysílač v Taldom vysílal výkonem 2500 kW, což byl vysílač s nejvyšším provozovaným výkonem na světě. Výkon byl tak vysoký i proto, aby v prostorách u Moskvy nedocházelo k rušení z druhého vysílače na stejném kmitočtu z NDR. Vysílání Radio Volga obsahovalo přebírané vysílání sovětského rozhlasu, německý program Rádia Moskva a pár hodin vlastního programu večer. Vysílání bylo ukončováno postupně až s odchodem sovětských vojsk z NDR. Od poloviny roku 1992 stanice přestává přebírat program sovětského rozhlasu během dne a vzniká tak prostor pro pronájem vysílacího času, nejprve 6 hodin, poté až 11 hodin denně. Tento čas zabírá první soukromé informační rádio RadioRopa Info (které začalo vysílat v roce 1990 analogově ze satelitu a provozovala ho firma TechniSat). Ve večerních hodinách je pak vysílán program Radia Volga, ve kterém se informuje mimo jiné o stahování sovětských vojsk z NDR. Radio Volga ukončuje svoje vysílání po 49 letech dne 31. července 1994. Po ukončení vysílání Radia Volga se snažilo RadioRopa Info převzít vysílač. K dohodě původně nedošlo, jednalo se o ruský majetek a vysílač byl na krátkou dobu vypnut. Nakonec se podařilo domluvit přebrání vysílače se sníženým výkonem na 80 kW a RadioRopa Info mohlo zase vysílat. V roce 1996 se sídlo stanice přestěhovalo do Lipska a z Burgu u Magdeburgu se začalo využívat nový 50 kW vysílač. Stanice se přejmenovala na Radio Ropa Sachsen a vysílala nový program, který do vysílání přebíral německé vysílání zahraničních rozhlasů jako např. BBC. Od 1. března 1998 stanice začala vysílat i digitálně přes družici Astra. Radio Ropa ale na frekvencích VKV nebyla úspěšná a nový vlastník Radio PSR změnil stanici na Oldie FM. RadioRopa přesouvá sídlo do Mgdeburgu a vysílá z dlouhovlnného vysílače program RadioRopa 261. Tento neekonomický provoz ze satelitu a na dlouhých vlnách, bez frekvence na VKV, však stanici položil, přestala vysílat 31. prosince 2000.
Většina ruských stanic přestává z ekonomických důvodů vysílat na dlouhých vlnách postupně od roku 1990, nyní již nevysílá na dlouhých vlnách ani jedna stanice.
Zdroj: LangweLliges Radio